Vysoké Taury, díl 6: Okružní trek na Schareck ze sedla Hochtor
Výstup na Schareck (2 606 m n. m.) jsme si schovali na závěrečný den našeho pobytu ve Vysokých Taurách. Počasí nám vyšlo na jedničku – zpočátku byla obloha bez jediného mraku. Pro turistiku ideální, z pohledu fotografování a časosběru je čistě modré nebe bez dynamiky mraků spíše výzvou.
Startovali jsme ze sedla Hochtor. Hned po úvodním stoupání se před námi otevřely daleké výhledy na obě strany (jižní a severní) masivu. Pro výstup na Schareck jsme zvolili trasu přes náhorní plošinu a kotlinu, kde nás překvapila fascinující proměna terénu. Krajina během několika kilometrů vystřídala hned několik zcela odlišných tváří:
Plážový písek: Vrchní pasáže tvořil jemný světlý písek (na snímku uprostřed), který v prostředí vysokohorských hřebenů působil téměř surrealisticky.
Travnaté alpínské louky: Pásy zeleně protkané četnými norami a čilým ruchem svišťů.
Vápencové a břidlicové skály: Kamenné podloží rozbité hlubokými, metry širokými průrvami a puklinami v masivu. Jedna z nich vypadala jako tlapa prejistorického tvora.
Šotolinový závěr: Závěrečný strmější výstup po suťovém chodníku přímo na vrchol.
Na samotném vrcholu Scharecku jsme podle očekávání potkali více lidí, kteří využili pohodlnější cestu lanovkou z korutanské strany. Udělali jsme pár fotografií u kříže i před kruhem a vydali se na zpáteční cestu.
Zpět k sedlu Hochtor jsme zvolili trasu vedoucí přímo po otevřeném hřebeni. Tato varianta nám nabídla úchvatné výhledy na východní stranu pohoří. Během odpoledne se navíc na obloze začaly tvořit fotogenické kupovité mraky, které dodaly krajině i časosběru potřebnou hloubku.
Vybrané fotografie z této části i z celého týdne ve Vysokých Taurách si můžete prohlédnout v této galerii. Kompletní seriál příběhů z Vysokých Taur vychází na mém blogu každé pondělí, galerie je doplňována průběžně.
Z fotografického batohu
Fotografování rozmanitých povrchů: Proměnlivé podloží (světlý písek, sytá tráva, tmavá břidlice) vyžadovalo neustálou kontrolu expozice a vyvážení bílé. Pro přirozené podání zelené barvy na travnatých svazích i eliminaci nepříjemného fialového nádechu oblohy ve vysoké nadmořské výšce bylo klíčové jemné doladění odstínů v panelu Color Mixer (HSL).
Časosběr na hřebeni: Při natáčení timelapsu na vrcholu a hřebeni jsem využil postupný vývoj oblačnosti v druhé polovině dne. Dynamika přecházejících mraků a jejich stínů vykreslila plasticitu členitého skalnatého terénu nesrovnatelně lépe než dopolední bezmračná obloha.
Cesta ze sedla Hochtor: Sedlo Hochtor (2 504 m n. m.) tvoří historický i geografický přechod mezi Salcburskem a Korutany. Okružní trasa na tento vrchol překonává jen mírné výškové rozdíly a nabízí jedinečný geologický průřez masivem Vysokých Taur bez nutnosti překonávat technicky náročné zajištěné úseky.
Fotografování rozmanitých povrchů: Proměnlivé podloží (světlý písek, sytá tráva, tmavá břidlice) vyžadovalo neustálou kontrolu expozice a vyvážení bílé. Pro přirozené podání zelené barvy na travnatých svazích i eliminaci nepříjemného fialového nádechu oblohy ve vysoké nadmořské výšce bylo klíčové jemné doladění odstínů v panelu Color Mixer (HSL).
Časosběr na hřebeni: Při natáčení timelapsu na vrcholu a hřebeni jsem využil postupný vývoj oblačnosti v druhé polovině dne. Dynamika přecházejících mraků a jejich stínů vykreslila plasticitu členitého skalnatého terénu nesrovnatelně lépe než dopolední bezmračná obloha.
Cesta ze sedla Hochtor: Sedlo Hochtor (2 504 m n. m.) tvoří historický i geografický přechod mezi Salcburskem a Korutany. Okružní trasa na tento vrchol překonává jen mírné výškové rozdíly a nabízí jedinečný geologický průřez masivem Vysokých Taur bez nutnosti překonávat technicky náročné zajištěné úseky.
Komentáře
Okomentovat