Objevujeme méně známá Štýrská jezera: Hüttensee či zapomenuté kouty Sölktäler

V minulém příspěvku jsem psal o panoramatické jezerní stezce kolem Spiegelsee, kterou zvládnete v rámci jedné túry. Jezer ve Štýrsku je však opravdu hodně. Během naší dovolené jsme jich navštívili celou řadu a dnes pro vás mám další várku – tentokrát těch méně známých a klidnějších.

Divoká stezka tří jezer a vodopádů

Velmi zajímavá túra východně od Schladmingu vede přes tři jezera a několik hřmících vodopádů. Prostředním z nich je neuvěřitelně malebné Hüttensee. Přímo k jeho břehům sestoupí jen málokterý turista, takže si u něj užijete opravdový klid a samotu. Je obklopené strmými štíty a vodopády, takže pro fotografování je jako stvořené, což ostatně dokazují první dva snímky.

Úplně prvním jezerem na této trase je Bodensee (známé také jako Steirischer Bodensee). Nachází se jen kousek od začátku výšlapu a nabízí krásný pohled na okolní hory a monumentální, přes 200 metrů vysoký vodopád Steirischer Bodensee Wasserfall.

Výhledy od Moaralmsee a skrytý park Sölktäler

Jezero Moaralmsee je od předchozí trasy vzdáleno vzdušnou čarou sice necelé dva kilometry na západ, ale dostanete se k němu úplně odjinud. Ideální výchozí bod nabízí horní stanice lanovky z městečka Haus im Ennstal. Od hladiny jezera se otevírají parádní výhledy: vpravo dominuje vrchol Höchstein, vlevo pak Moaralmspitze a Karlspitze.

Posledním dnešním úlovkem je Unterer Kaltenbachsee. To se nachází v Přírodním parku Sölktäler, který leží zhruba 40 kilometrů jihovýchodně od masivu Dachstein. Tento park nabízí nádherné, panenské výhledy na okolní hory, ale o tom detailněji zase až příště.

Všechny vybrané top fotografie z těchto horských samot už teď najdete v mé fotogalerii Štýrsko.

EDIT 2026: Technické okénko – Jak na dokonalé zrcadlení hor? 

S odstupem času se mě lidé občas ptají, jak chytit na horských jezerech takhle čistý odraz. Pravdou je, že absolutní bezvětří na hřebenech zažijete málokdy. Tajemství těchto snímků spočívá v technice dlouhé závěrky. Nejde to samozřejmě bez stativu, který je v tomto případě naprostou samozřejmostí a povinnou výbavou.

Když na foťák nasadíte silný ND filtr (šedý filtr), můžete nechat závěrku otevřenou na několik vteřin i za jasného dne. Má to ale svá specifika podle síly větru:

• Při mírném vánku se drobné vlnky na dlouhém čase slijí a hladina se promění v dokonale hladké zrcadlo (jako na fotkách z Hüttensee).

• Pokud je vítr silnější a vlny větší, dlouhý čas už zrcadlo nevykouzlí. Odraz hor se rozmaže a hladina získá zajímavý, jakoby zamlžený, matný vzhled (tento rozdíl je krásně vidět při srovnání s fotkou z Moaralmsee).

Obě varianty mají v krajinářské fotografii své kouzlo, jen je potřeba s nimi na místě počítat a přizpůsobit jim čas expozice.

← Zpět do Zápisníku